pondělí 28. února 2011

Play Fast Or Don´t Festival


Udělal jsem rozhovor se Smrčákem (Play Fast Or Don´t Festival). Play Fast Or Don´t je festival extrémního hardcore a letos nás čeká již 8. ročník. Možná si říkáte, na co se můžete těšit? Rozhodně na 30 rychlých kapel z celého světa! Termín je 29.-30.7.20011, místo konání Hradec Králové – airport - "Hangar 187". Rozhovor vznikl ve dnech 20-21.2.2011. Otázky: Samuel / Odpovídal: Smrčák. Rozhovor jsem umístil v elektronické podobě na http://czechcore.cz.

středa 23. února 2011

Feastem „World Delirium“


CD (Obscene)

Feastem jsou pro mě naprosto neznámá kapela. Pocházejí z Finska a já mám tyhle chladné končiny Evropy spojené s melodickými odnožemi hardcore/punku, chápej Wasted, I Walk The Line, Endstand, Manifesto Jukebox nebo Herodishonest. Feastem jsem si ve spojení s Obscene zařadil do sekce GRIND. Nepletl jsem se! Škatulky stranou a Vy přátelé buďte ve střehu, protože rozhodně stojí za pozornost! Před lety Obscene, v našich končinách, zviditelnil Splitter a podobný „majstrštyk“ se mu nyní povedl s Feastem. Jsou pekelná grindová rubanice a mají ambice oslovit široké spektrum fanoušků extrémní hudby - od grinderů, přes metalisty, hardcoristy, až po punx. Muziku hrají extrémně chytlavou!

Všechny nové nahrávky na Obscene spojuje slovo GRIND. Každá z vydaných skupin pojala jeho hudební ztvárnění po svém. GRIND je přesto pro všechny kult a jasná pojící rovina. BEYOND TERROR BEYOND GRACE, Le Scrawl, Needful Things – jejich nové desky na Obscene jsou výborné. Dalšími v pořadí jsou Feastem a svým albem „World Delirium“ se jmenovanými drží krok. Pozor, nekulhají a mají potenciál předbíhat!

V„bio“ části jejich internetové stránky jsem se dočetl, že fungují od roku 2005 a od začátku chtěli následovat tradici hrubého grindcore - hrát krátce, rychlé a brutálně. Jejich GRIND je okořeněný death, thrash, black metalem a k těmto stylům se i sami hlásí. Texty jsou v angličtině i rodné finštině, pojaté osobně a politicky. Jak uvádějí, zabývají se sociálními tématy, apokalyptickými vizemi světa, nočními můrami, vyloučením ze společnosti a alkoholem.

Album „World Delirium“ okupovalo můj autopřehrávač posledních 14 dní. Po několikátém poslechu jsem byl jejich parádní enegickou jízdou bez milosti polapen. CD se točilo stále dokola a mělo úžasný efekt, ze kterého by se snad dala odvodit „pláničkova metoda“ aplikovaná na řidiče – rozhodně jsem jezdil rychleji. Každý den jsem ušetřil cca 20 minut a to jsou slušné výsledky. Dovedete si to představit? Moje auto (1.0) by s Feastem pod kapotou předjelo snad i upíra z Feratu :). Dost řečí a k muzice, „World Delirium“ je 19 pecek a hrací čas je kolem 27 minut. Na zbytečnosti není čas a finští „grindheads“ se s tím nemazlí. Od prvních vteřin se hraje na 120 procent a tlačí to do posluchačů naplno! Jasný, lavinový GRIND efekt funguje. Pánové hrají hitově, s punkovým švihem. O upoutání pozornosti se perou, výrazná „thrashing“ kytara, hardcore řev (krásně protahovaný, zakulacený, prostě mu závidím a fakt nevím, kdy ten chlap dejchá) a bubeník, což je nemilosrdný naklepávač nejtků. Nemusím psát, že Tě to čapne za pačesy, cloumá to s Tebou a stejně si to znovu a znovu pustíš! V polovině alba, ve skladbě Fucktory, se najednou zjeví skvělý pomalejší post rock/metalové, táhlé pasáže. Vzhledem ke stopáži nejde o žádný dlouhý onanie, ale jsou rozhodně super (podobný zvraty se ještě v druhé polovině dostaví, neboj)!

Melodickou odnož finské scény mám nalajnovanou jasně a po poslechu „World Delirium“ již vím, na koho si mám dát pozor ve finské z palové scéně. Jo, abych nezapomněl, není již mnoho skupin, které dělají své internetové stránky. Feastem ji mají a dokonce i pěkně udělanou. Koukněte na ně, minimálně zjistíte něco z historie kapely a můžete si stáhnout jejich demo „Worthless Promo“, které nahráli během 3 hodin v roce 2007. Budu sledovat plakáty a doufám, že se mi povede je vidět živě! Rozhodně doporučuji! Feastem jsou meditační hudba pro náročné posluchače! (S)

http://obscene.cz
http://feastem.murha.net

pátek 11. února 2011

Needful Things - Tentacles Of Influence


CD (Obscene)

Needful Things hrají dlouho. Vydali spoustu singlů, jednu velkou desku a svými energickými koncerty terrorizovali nejednoho „grindera“ po celé Evropě (aktuálně i v Austrálii). Prošli si změnou v sestavě a jak je vidět (lépe řečeno slyšet) jsou ve formě. Obscene Production pojal začátek letošního roku ve velkém stylu a servíruje posluchačům extrémní muziky jednu lepší věc za druhou. Právě u Obscene nedávno vyšlo jejich, v pořadí druhé, album „Tentacles Of Influence“. Čerstvá novinka, která kapelu řadí do TOP10 světového grindcore. Pro mě rozhodně! Aktuálně vychází na CD, ale i vinyl maniaci by se měli dočkat svého oblíbeného analogového formátu. Anonce na novinku může znít věcně a stroze - GRIND GRIND GRIND.

GRIND GRIND GRIND!!! Další jazykové variace jsou zbytečné. „Tentacles Of Influence“ Tě chytne za pačesy a nepustí. Musím říct, že Needful Things mám rád živě na koncertě. Znáte to, první tóny – blik – mražení – blik – něco se s Tebou děje v mezičase – blik – konec. Věci mezi tornádem a lidským chápáním. Nečekej meditační roviny, polevování v tempu. Otto a jeho bratři v grindu, Tě od první vteřiny (až do té poslední) nenechají odpočinout. Intenzivní a živočišná rubanice. Není to žádná studiová syntetika, lavinový efekt živých vystoupení je zaznamenaný i na „Tentacles Of Influence“. Slabá místa nejsou, GRIND buldozer v rukách Needful Things před sebou tlačí vše. Howgh!

Abych ale řekl pravdu, musel jsem si zvyknout na zvuk z Hell Sound studia. První dojem jsem neměl nejlepší. Po pár dnech intenzivního poslouchání se však mávnutím kouzelného proutku přesunul do kategorie označované „mistrně rafinovaný“! Needful Things hrají „čistý“ grind bez výraznějších metalových, či death onanií. Alespoň tak to vnímám já a i po několikátém poslechu jsem měl stále pocit, že zvuk je hodně „metalický“. Poslouchám však stále dokola, najednou střih - změna a prvotní zápory beru jako klady. Skvělý! O intra se postaral „noise distrortion“ majstr Žrout v jeho počítačové domácí laboratoři.

„Tentacles Of Influence“ je 19 řádně zuřivých grindcore pecek. GRIND GRIND GRIND. (S)

PS: V bookletu jsou uvedené vydavatelské plány, které vypadají opravdu zajímavě. Posuďte sami - 12“LP „Tentacles Of Influence“ + bonusy, 7“EP split s Catheter, 7“EP s Compulsion To Kill, 5“EP s Lycantrophy a 5“EP se Suffering Mind.

http://www.obscene.cz
http://www.obscene.cz/stream/needfulthings/

úterý 8. února 2011

Esa z lesa „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“


7“EP (Pure Heart Records)

Po velice zdařilém debutním desetipalci, přicházejí Esa z lesa s novým singlem. Kapelu musel zaregistrovat snad každý, kdo sleduje dění na hardcore/punk scéně nebo se minimálně zajímá o české vinyly. Jejich debut byl velice sympatický a já musím napsat, že vtipný je i název kapely. Odvážný a neotřelý počin! Pobavil mě a zároveň se mi vybavil noční návrat z písecké Paluby (R.I.P.) ve společnosti Idiot Savant. Řekl bych, že alkohol podávaný v malých dávkách zvyšuje komunikační schopnosti a často se potom dostaneme do zajímavých nadnárodních rovin. Já jsem se tehdy například dozvěděl, že rádi sledovali Ein Kessel Buntes a Szpital na peryferiach (Nemocnice na kraji města). Souvislosti se rýsují, no uznejte, česká skupina má název Esa z lesa a slovenští pardové Time Of My Life pojmenovali svou internetovou stránku jeboviazlesa.com. Nic to neznamená, jen mi to přijde vtipný. Navíc Esa z lesa beru jako naprosto skvělý název, pokud vezmu v úvahu fakt, že bydlím skoro v lese.

Esa z lesa jsou z Chebu, města které mám spojené se špinavým emo hardcorem. Jasně, právě z Chebu pocházeli Albion a Esgmeq. My však žijeme v roce 2011, co bylo to bylo a dnes jsou tady Esa z Lesa s novou energií. Hudebně jsou jinde než obě zmíněný party, ale přesto mi to nedá, „chebský ulice“ nezapřou. Při poslechu jejich muziky si vzpomenu na časy, kdy měli Albion a Kevorkian společnou 12“ nahrávku. Možná to chci slyšet a třeba tam ten záblesk opravdu je. Kdo ví?

Nový singl se jmenuje „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“ a přináší dvě písničky, „Papírový pouta“ a „Němý chlapec“. Nahrané byly ve studiu Ondřeje Ježka (Jámor). Nejspíš si to najdete na internetu, ale obě pecky jsou i na společné 5“palcové CD nahrávce s budějovickým matematickým instrumentálním duetem Depakine Chrono. Singl vychází v kooperaci dvou sympatických vydavatelství Pure Heart Records a N(OISE) A(SSAULT) A(GENCY) B(UDWEISS).

Neztratit schopnost vidět svět dětskýma očima je bezesporu přínosné. Čím je člověk starší, tím se tahle schopnost zhoršuje. Osobně s přibývajícím věkem vidím spíš šedě než barevně. To je život. Důležité je nevidět černobíle a stále je dobrý snažit se resuscitovat děcka někde hluboko v nás. „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“ jsou dvě písničky, které jsou smutné, veselé, tápající i doufající. Bez pořadí a všechno najednou. Kombinuje se v nich vyhrané (staré?) minimalistické emo a moderněji znějící post „rockové plochy“ zvuků. Doplněné samozřejmě naléhavým stylovým scremo řevem a neveselou tonoucí lyrikou. Všeho se nám dosytnosti dostane hned v poměrně dlouhé písničce „Papírový pouta“. Podle názvu druhé skladby „Němý chlapec“ lze odhadnout, že na slova nedojde. Jedná se o instrumentální opus, kde je vše jen v režii nástrojů. Unášeni jsme mlhavými tóny, mezi kterými probleskávají výrazné melodické linky.

Esa z lesa jsou konstruktéři příběhů. Mají nápady a jejich vyprávění nechybí zvraty, ani změny nálad. Hudební hmota drží pohromadě silnou instrumentální rukou. Start a cíl písniček je jasný, cesty kterými půjdeme nepředvídatelné.

Co víc dodat? Na desce znějí skvěle a tváří v tvář, na živém koncertě, je to ještě lepší. Jsou to šikovný kluci a hraje jim to skvěle. Držím palce v dalším vývoji. (S)

PS: Slyšel jsem, že pilně pracují na novém materiálu a snad dojde letos i na album. Po poslechu 7“EP „Chtěl bych vidět svět dětskýma očima“ se máme myslím na co těšit!

http://pureheart.czechcore.cz
http://bandzone.cz/esazlesa

čtvrtek 3. února 2011

Austin Lucas / Cory Branan „split“


7“EP (Hometown Caravan Records)

Recenzi začnu z naprosto jiné strany než od muziky. Tuším, že každý se občas rád v myšlenkách vrací do dětských let. Moje vzpomínky oživil úžasný film „Stand By Me“, díky kterému jsem zavzpomínal na svá klukovská léta. Dnes se o něm dá říct, že je mým oblíbeným filmem, mohu ho doporučit a rád se k němu s jistými periodami vracím. Děj je citlivým příběhem kluků z malého městečka Castle Rock, uprostřed oregonských lesů. Ptáte se co má společného s Austinem a Corym? Celkem nic zásadního, jen dějištěm jedné dramatické scény z filmu je dřevěný most, který je téměř stejný s tím na obalu jejich společného EP. Singl vyšel u příležitosti společného evropského turné Austina Lucase, Cory Branana, Drag The River a vydal ho Hometown Caravan, jako svůj 30cátý titul. Vyšel ve stejný čas jako Austinovo kompilační LP „Collection“ a oboje spatřilo světlo světa se singlem „EP“ na Dog Lovers. Vrátím se zpátky ke společné nahrávce Austina Lucase s Cory Brananem, která má se zmiňovaným filmem „Stand By Me“ ještě jednu společnou věc, oboje je čisté, bez jakéhokoliv kalkulu a potěší na duši.

Představovat Austina Lucase je nejspíš zbytečné. Kdo by neznal sympatického chlapíka s velkým srdcem a skvělým hlasem, že? Dnes je známý po celým světě a velké množství vydaných vinylových nahrávek kompletuje nejeden „luca maniac“. Desek má celkem dost a jeho příznivců přibývá. Cory Branan je americký písničkář, který v současné době žije Texasu, Austinu. Informací o něm moc nemám. Směřuje mě snad jen to, že je dalším chlapíkem s kytarou, hraje alternativní country, má nějaké desky a jezdí turné. Koncertuje s kapelami ze Suburban Home a má společnou desku s Jonem Snodgrassem (Drag The River).

Austin Lucas /„Slep Well“, příjemná vláčná písnička. Její nálada osciluje někde mezi jeho tvorbou z alba „The Common Cold“ / „At War With Frak Folk“ a klasickým country na dalších deskách. Austina doplňuje příjemná linka foukací harmoniky a ženský hlas v pozadí. Žádné informace u desky nejsou, tudíž se mohu jen domnívat, že se jedná o hlas jeho sestry Chloe, která s ním občas vystupuje. Takže, „dobře spi“ a i já to každý večer říkám svým holkám doma.

Cory Branan / „The Wreck Of The Sultana“, písnička založená na výrazném hlasu a kytaře v pozadí. Je fajn a myslím si, že Cory bude bavit všechny, kteří mají rádi Chucka Ragana, Bonie Prince Billy, Joshe Smalla a vůbec nahrávky z HCR nebo Suburban Home. Cory není tolik „osobní“, jako je Austin na svých deskách a ostatně i takový dojem z něj mám po prvním poslechu. Je dobrej, ale najít si ho musíš sám.

Split singl Austina s Corym je příjemná záležitost, která potěší všechny country (punx) nadšence. Jak je u Hometown Records zvykem, vychází podobně jako split s Chuckem Raganem v krásné “singl kapse”. Mám rád grafiku Hometown Caravan desek a tiskovin, proto mi nedalo, abych se Elmera nezeptal, kdo za tím stojí. Potěšila mě jeho odpověď, že on sám. Velkým kladem podobných společných singlů je, že ukazují neznámé nebo v některých končinách nepříliš známé hudebníky. Podobně vnímám například i split Chucka Ragana s Brianem Falkonem (The Gaslight Anthem). Jako mínus beru, že jsou to opravdu „singly“, tudíž na každé straně je jedna písničkou od interpreta, což mi přijde jako málo a velká škoda. Většinou si je pořídím, ale vždycky si řeknu „proč jsou tam jen dvě písničky“? To je snad jediná výtka. Koneckonců písničku od Austina můžete brát jako lákadlo pro jeho novou desku „A new home, in the old world“, která by měla v Evropě vyjít opět na Hometown Caravan Records. Těším se! (S)

http://www.austinlucasmusic.com
http://www.corybranan.com
http://www.suburbanhomerecords.com/releases/cory-branan-jon-snodgrass-st/